kurátor: Lucia Gregorová
31. 03. 2005 – 15. 05. 2005

Spoločný projekt Pavlíny Fichta Čiernej (1967) a Lenky Klodovej (1969) s názvom Nežné pripomienky vznikol spontánne na základe ich dlhodobejšej komunikácie. Korešpondencia obidvoch umelkýň (ktorej výber tvorí akúsi dokumentačno-archívnu časť projektu) ukázala, že vzájomné podobnosti, zjavne existujúce v oblasti osobného života a možno aj životnej filozofie, nekopírujú podobnosti v umeleckej tvorbe. Čierna a Klodová sa rozhodli pre tému „nežnosti“, ktorá sa stala ich spoločnou platformou. Motívy nežnosti sa u každej z nich objavujú v odlišnej kvalite a intenzite, ale ako téma neha/nežnosť predstavuje autentický bod stretnutia autorských prístupov, pričom rešpektuje individuálne východiská a súčasné kontexty tvorby každej z nich. Prezentované diela preto rozvíjajú strešnú tému na rôznych úrovniach, takže čítanie výstavy sa stáva viacvrstevným. Čierna vystavuje dvojicu nových videí, Klodová sériu digitálne manipulovaných tlačí a objektov.

Pavlína Fichta Čierna: „Chcela som, aby naša výstava mala jednu zaujímavú spoločnú ideu, ktorá bude nahliadaná z rôznych uhlov a mala by zastrešovať viac prelínajúcich momentov, s možnosťou rozvíjať ju slovom, v kontextoch … a mala by mať dosť príťažlivosti pre nás obidve. Zaujalo ma “hľadanie nežnosti”.“

Lenka Klodová: „Tak dlouho jsme navzájem uvažovaly o dílech té druhé, o tom, kde by mohly být body společného základu, až jsme v tom opatrném dotýkání se cizího sveta, s obavou, aby se nestalo nějaké násilí a něco nerozbilo, až jsme v tom hledání nalezly zálibu a nosné téma. To neviditelné, co nám nedovolilo ideu společné výstavy opustit, jsme nazvaly něžností. Díla, které vystavíme, jsou výstupy našeho hledání něžnosti. Některé z nich jsou inspirované dílem té druhé, jiné jsou zaměřené ven, k jiným lidem. Název a proklamace, že je to výstava o něžnosti, je pobídkou ke hře, k spoluúčasti. Měl by diváka navést k tomu, aby hledal něhu/něžnost ve věcech, kde by ho to bez té motivace nenapadlo, a tudíž aby posléze dělal totéž i v životě – hledal něhu v zdánlivě obyčejných nebo ironických nebo směšných nebo tragických situacích.“